Napoleonská bitva u Chlumce
Na sklonku srpna L. P. 1813 se zelené planiny mezi Ústím a Krušnými horami zbarvily do ruda. Zalila je krev 11 tisíc mrtvých a 10 tisíc zraněných vojáků, kteří zde svedli jednu z největších bitev v české historii. Spojená vojska Pruska, Ruska a Rakouska tu zastavila tažení Napoleonovy armády, jíž velel generál Vandamme. Po místech, kde řinčely zbraně téměř 100 tisíc mužů, dnes vede naučná stezka. Je primárně pro pěší turisty, ale všechny její hlavní body lze propojit i do cyklookruhu. Pojeďte tedy zjistit, kde a jak Bitva u Chlumce proběhla.
Hlavní místa bojů u obcí Varvažov, Přestanov, Stradov a na kraji města Chlumec připomínají čtyři velkolepé pomníky bitvy jednotlivých armád a dva pomníky bitvy jako takové, kromě nich uvidíte památník na místě zajetí generála Vandamma ukrytý v lese u obce Žandov či hromadný hrob, v němž spočinula těla 10 tisíc padlých vojáků. Návdavkem trasa zamíří i na místo, kde se ještě o čtyři století dříve odehrála pro změnu jedna z největších husitských bitev, navrch si cestou budete moci užít zábavný lesní cross a na konci nebude chybět ani možnost vykoupání.
Začátek i konec cyklovýletu je v Ústí nad Labem. Z centra města se vydejte přes čtvrť Všebořice k letišti Úžín. Kolem hangárů jeďte vpravo, dokud neuvidíte nalevo závoru. Za ní po rozbité kamenité cestě pokračujte okolo rybníka Dělouš a skrz pás lesíka k nadjezdu přes dálnici. Hned za ním sjeďte vlevo na pěšinu mírně klesající skrz louku.
Z dalšího pásu stromů, jenž ohraničuje konec louky, se vynoříte přímo před prvním pomníkem. Štíhlý obelisk se železným křížem tu byl jako první vztyčen 8. září 1817 na počest pruských hrdinů. Napravo hned za křižovatkou se pak třpytí od roku 1825 rakouský monument generála Colloredo-Mansfelda se zlatou sochou lva a orlicí na vrcholu.
U prvního pomníku se dejte přes parkoviště k lesu. Po chvíli dorazíte k rybníku, kolem něhož se dejte vpravo lesní cestou po žluté. Zakrátko vás čeká místo, kde je nutné kolo vytlačit zhruba 20 metrů do prudšího svahu, nahoře už se ale dá opět nasednout. Stále po žluté přijedete k asfaltce, podél níž je hliněná cesta plná "boulí". Užívají si tu čtyřkolkáři. Zkuste si ji také. Až se pak silnička vynoří z lesa, dejte se vpravo po pěšině mezi dvěma domy. Je úzká a lavíruje po hraně potůčku, ale dá se jet. Lze ale i nechat kolo u cesty a jít pěšky, je to jen asi 300 metrů dlouhá odbočka za viadukt, kde je pomník zajetí generála Vandamma.
Od domků po asfaltce a stále po žluté sjeďte skrz Žandov do Chlumce a hned na jeho okraji vás ohromí Jubilejní památník, jehož autorem je architekt Julius Schmiedel. Nemůžete ho minout, je sice obklopený stromy, ale jeho přítomnost už z dálky ohlašuje socha lva, která na 26 metrů vysokém kamenném sloupu jejich koruny převyšuje. Vztyčen byl ke 100. výročí bitvy 29. srpna 1913.
Hned za pomníkem odbočte do centra Chlumce, kde u kostela uvidíte i sochu raněného vojáka na památku obětí 1. světové války. Za točnou autobusů vzápětí uhněte vpravo na Stradov. Na tamní návsi si můžete odpočinout u hospůdky, jež má ve znaku napoleonský klobouk a před níž je další, tentokrát skromný pomníček a kaple s pamětní deskou na počest generála de Reuss-Schleize.
Nedaleko za Stradovem stojí uprostřed trojúhelníkové křižovatky svým tvarem poněkud neobvyklý francouzský pomník, na vrcholu má zvláštní geometrický útvar zvaný rhombicuboctahedron. Opodál stojí Juchtová kaple, která prý dostala jméno po rudě zbarvené zemi pod těly padlých vojáků a odéru jakoby z juchty, jak se říkalo vyčiněné hovězí kůži.
Z křižovatky sjeďte vlevo do Přestanova k hlavní silnici do Teplic, podél níž napravo následuje kvůli hustému provozu značně nepříjemný úsek trasy. Naštěstí jde jen o pár stovek metrů. A pak už se můžete kochat pohledem na ruský pomník, jednu z nejkrásnějších staveb svého druhu vůbec. Po obvodu podstavce ho zdobí reliéfy lvů, římské přilby a na vrcholu se hrdě tyčí socha Niké se štítem s vepsaným datem bitvy.
Od pomníku se klikatí písčitá cesta podél pole k lesíku. Na jeho okraji stojí dřevěná brána a kousek za ní se na kruhovém prostranství mezi stromy nachází hromadný hrob složený z balvanů a opatřený křížem a pamětní deskou. Roku 1835 sem byly uloženy ostatky vojáků, jež lidé do té doby nalézali v širokém okolí. Je jich tu 10 tisíc a jde o největší hromadný hrob v Česku. Po okolí pak i dnes chodí hledači s detektory kovů a nacházejí v zemi zbytky zbraní a vojenské výstroje.
Vraťte se na křižovatku v Přestanově, kde mimochodem stojí motorest Na Bojišti, a sjeďte do Chabařovic. Tam se z kruhového objezdu dejte naproti ulicí V Aleji. Zakrátko jste u hřbitova. Po pravé straně pár kroků za bránou je pro změnu samostatný hrob, kde leží ostatky svobodníka rakouské armády Antona Güttlera. Spolu s infotabulí na hřbitovní zdi je poslední připomínku bitvy u Chlumce na trase.
Ještě vás čekají dvě památná místa, ta už se však týkají jiné události, v úvodu zmíněné bitvy Na Běhání, kdy nedaleko odtud husitské vojsko pod vedením Prokopa Holého roku 1426 slavně zvítězilo nad přesilou křižáků. Na konci ulice V Aleji zahněte vlevo a hned vzápětí vpravo do ulice nazvané stejně jako bitva, tedy Na Běhání. Na konci uličky se tyčí travnaté návrší s pomníkem ozdobeným znakem kalichu.
Památník sem byl přesunutý roku 2000 z místa, kde se bitva skutečně odehrála, neboť tam, na hraně bývalé těžební jámy, začaly rekultivační práce a napouštění dnešního jezera Milada. Před pomníkem se dejte po pěšině vpravo a záhy na asfaltce opět vpravo, dokud nenarazíte na odbočku doleva po cyklostezce k jezeru. Tam se dejte opět vlevo a bez dalších odboček pokračujte směrem k Ústí. V širokém oblouku, kdy se cesta na chvíli odkloní od vody na Hrbovickou pláň, spatříte u cesty ceduli naučné stezky. Právě tady se kdysi válčilo a zde pomník stál. Vy se tu dnes můžete osvěžit ve vodách jezera, které už je teď určené k rekreaci, a kolem komínů trmické teplárny se vrátit zpět do centra Ústí.
