Jak ve Sport Arsenalu vymysleli inovaci
Když něco funguje, tak se v tom nešťourej, zní jedno staré dobré pořekadlo. Škoda, že se jím neřídili ve firmě Sport Arsenal, když dostali nápad, že jejich cyklobrašna na řídítka řady LRC by si zasloužila vylepšit. A tak zrušili užitečné vychytávky, zatímco věci, které by si vylepšení skutečně zasloužily, zůstaly při starém. Zhruba po pěti sezonách nastal čas vyměnit přední cyklobrašnu za novou. Kvůli těžké fotovýbavě se začaly trhat dlouhodobě namáhané rukávky, na kterých je zavěšená, boční kapsičky a celkově už byla brašna ošoupaná a opotřebená. Díky předchozí dvojnásobné spokojenosti padla volba i potřetí na model LRC od české firmy Sport Arsenal.Nákup proběhl před odjezdem na cyklotrip Alpe Adria, a protože brašna byla prověřená, nebyl důvod ji při nákupu nějak blíž zkoumat. Jenže ouha, to se ukázalo jako chyba. A bohužel až v německém Regensburgu, když přišel čas zapnout GPS tracker a strčit ho do boční kapsy, která... tam ovšem jaksi nebyla. A nešlo o jediné nemilé překvapení. Zatímco starší model měl boční síťované kapsy po obou stranách, u nového se místo nich skví obří reflexní logo výrobce. Nic proti bezpečnosti, ale kola už dnes běžně mají reflexní ráfky, oblečení reflexní nášivky a ve výpletu kol mají být odrazky. Je to nutné i tady? Anebo když už to tam musí být, tak proč ne navíc, ale místo těch kapes?
Ty kapsičky byly velmi užitečné. V jedné byl pěkně po ruce mobil, kapesníčky a ještě třeba žvýkačky. Druhá zase sloužila jako odkladiště pro prázdné obaly od sušenek a podobné smetí, když ho zrovna někde po cestě nebylo kam vyhodit. A kromě toho se na ně daly zavěsit i sluneční brýle, když právě nebyly potřeba. Stejně tak zmizely i pružné stahovací tkaničky na víku brašny. I za ně šlo zaháknout brýle, sloužily ale jako rychlá a bezpečná odkládací plocha třeba i pro čepici, kuklu nebo rukavice a uplatnění často našly i při nákupu, zejména když byl potřeba jen krátký převoz něčeho měkkého (koláč, vanička jahod) od stánku k lavičce v parku bez zbytečného hrabání a třeba i rozmačkání dané věci v zadních brašnách.
Čeho naopak přibylo, je délka pásků se suchými zipy, jimiž se brašna fixuje na zadní straně k držáku. Ale opět jde o změnu k horšímu. Zatímco u staršího modelu se pásky jednou obtočily kolem držáku, provlékly uchem a "přilepily", ty delší je třeba omotat víckrát - a pak se špatně strkají do škvíry mezi držákem a přehazovačkou, takže styčné plochy suchého zipu nejsou zcela proti sobě a přichycení není stoprocentní. Jestli by přitom nějaká věc opravdu potřebovala vylepšit, tak popruh na rameno, který je krátký, a především návlek na brašnu, který i při slabé přeháňce okamžitě prosákne. Jistě, modelová řada LRC je v portfoliu výrobce nejnižší a firma upozorňuje, že návlek neslouží jako ochrana před deštěm, ale pouze před nečistotami. Nicméně když už zavádím inovace, měly by dělat výrobek užitečnějším. U dané brašny ideálně právě v tomto ohledu. Lehká rekreační cyklistika (což je ono LRC) neznamená, že i při ní nemůže zapršet.